Generativní jazykové modely jsou pro mnohé lidi užitečným nástrojem, který jim šetří čas a námahu.

Každá technologická vlna s sebou nese stejné obavy a paniku, která má typicky politické a/nebo ekonomické incentivy, o tom velmi přehledně píše např. psycholožka Orben. To, čím je nejnovější vlna GAI nová, je neustálé strašení koncem světa, jak ho známe, aniž by kdokoliv z těchto strachodajců podložil svoje výroky konkrétními tvrzeními, jak by k takové spáse mohlo dojít.

Skeptici AI jsou potom uzemňováni dvěma různými způsoby, které mají naprosto stejný efekt: znemožňují diskuzi a kritiku.

  1. Jazykové modely mění svět k lepšímu a je celkem jedno, co si o tom myslíš zrovna ty. Jsi jenom konzerva, co se nechce přizpůsobit, a cítíš se ohrožen.
  2. Do tří měsíců se roj agentů pokusí o převzetí kritické internetové infrastruktury a s 10% pravděpodobností AI vyhubí lidstvo. Carpe diem.

Pokud se společnosti provozující jazykové modely jejich prostřednictvím dopouštějí trestných činů, měli by nést naprosto stejné důsledky, jako by činnost společnosti provedly přímo. Agenti se sami nerozhodnou, že sami pustí, stejně tak se jazykový model sám od sebe nerozhodne, že vyrobí virus. Vždy by mělo být dohledatelné, kdo (člověk nebo společnost) nese odpovědnost za provoz AI technologií.

Narativ “zhoubných agentů” existuje z jediného prostého důvodu: aby společnosti vyvíjející a provozující LLM odpoutaly pozornost na aktuálně probíhající hrozby masivní adopce AI. Mezi tyto bezprostřední hrozby patří:

a) enormní spotřeba fosilních paliv a dopad na životní prostředí, b) destabilizace dluhových trhů, c) destabilizace pracovního trhu, d) eroze dovedností a znalostí, e) hromadění a koncentrace pramovocí.

Pomůže si uvědomit, že dnešní jazykové modely jsou pořád jenon technologie, kterou provozují konkrétní společnosti a za něž nesou zodpovědnost konkrétní lidé.

I v roce 2026 se nadále ukazuje, že užití AI má pro drtivou většinu podniků zanedbatelný dopad, zejména pro ty mimo technologickou sféru.

Zdroje